Jak se chráníte před chřipkou?

Míníte fakt jen chřipku, tedy influenzu, onu nakažlivou nemoc způsobenou RNA virem z čeledi Orthomyxoviridae, každoročně měnícím své antigenní vlastnosti a šířícím se vlastí i světem v sezónních epidemiích, občas i pandemiích ? Nebo míníte obecně všechny virózy působící přechodný dyskomfort nebo až zneschopňující nemoc respiračního traktu hlavně v zimních a přechodných obdobích? Historicky pochází odborný název chřipky influenza z italštiny, spíše než z latiny, a poukazuje na středověkou víru, že ji působí nepříznivé astrologické vlivy čili influentiae. Astrologii už bych však do toho nepletl. S chladnějším počasím přibývá jak lehčích virových katarů horních dýchacích cest, rýmy a kašle, ovšem i chřipky, což je viróza závažnější s celkovými příznaky i ulehnutím. Ale do toho máme také virózy nové s příznaky podobnými, podstatou odlišné, exotické chřipky ptačí či prasečí. Nebo nyní právě hrozící koronavirovou epidemii, vzešlou prý z východních  plazů či netopýrů.
A jakže se chráním? Nijak zvlášť. Vírou, že mě to letos třeba opět mine. Snažím se ovšem, aby i sešlý organismus byl otužilý. Plavu venku do konce října i listopadu, oblékám se v zimě jen velmi přiměřeně, nepřetápím, větrám, doma se cítím komfortně v 17-18 st.C. V kolektivech je ale jistě obtížné se před přenosem virové infekce respiračního typu chránit. Iluzi sebeochrany rouškou věří ten, kdo ji léta nenosil na operačním sále pro ochranu jiných.  Rouška chrání asi jen proti přímému zásahu kapénkovou infekcí, a to více okolí před nositelem než nositele před okolím. Otvory kolem roušky i v ní jsou zajisté významně větší než viry. Ten chřipkový má kolem 80 nanometrů či miliontin milimetru. Dámy skryté před virem v roušce však mohou ušetřit na makeupu, pánové na holení. Očkování proti chřipce zavčas před epidemií může být relativní ochranou, pokud se ovšem zdaří utrefit aktuální podobu viru v daném roce. Nemůže však chránit před mnoha respiračními viry ostatními.
U člověka s oslabenou imunitou může být i banální viróza, a tím spíše chřipka, značnou až velmi rizikovou zátěží. Proto se na chřipku dokonce i umírá. Každopádně je největším rizikem v těchto „chřipkových“ obdobích hustý lidský kolektiv a nižší odolnost organismu. Univerzální radou, trošku knížecí a málo použitelnou, je vyhýbat se kolektivům a pěstovat si odolnější organismus v ústraní. Vitaminy jistě neuškodí a prospěje i neúčast na zbytných shromážděních. Naneštěstí do období epidemií zapadá doba koncertů, divadel, stranických konferencí a plesů, kde se s rouškami netančí a lze i leccos pochytit. Navíc se při výkonu řečnickém či tanečním usilovněji dýchá a snáze se sdílejí i viry. O sezónních virózách, jakož i rizicích života,  se lze jistě bavit smrtelně vážně nebo také odlehčeně. Jedinou jistotou však zůstává, že tu s námi byly, jsou a budou každoročně. Umějí život komplikovat, někdy  i ohrožovat, a v čase se i vyvíjet a zákeřně inovovat. Snad jsem vnesl do tématu pohled pragmatický, nikoli fatalistický.

 

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

 

 

Nemá smysl opakovat omílané problémy českého zdravotnictví, Problém je ve struktuře. Když to nejde shora, nutno zkusit zdola. ÚZIS  slouží zdraví  lidu. Přesněji řečeno, ÚZIS může sloužit i prozření organizátorů. Potentáti a fandové zdravotnictví  v Jihomoravském kraji,  Brno nevyjímaje, rokovali 21. října 2019 nad novinkou, kterou jako první už mají,  tedy zevrubnou analýzou kapacit, služeb a procesů ve zdravotnictví v Jihomoravském kraji  a statuárním městě Brně.

Příspěvek jsem chtěl původně  nazvat  Zrání plátců, ale působilo by to příliš prospektivně až ofenzivně. Cestujeme dějinami i v úhradách zdravotní péče od rozcestí k rozcestí, od křižovatky ke křižovatce. Někdy svištíce po děravých cestách v rekonstrukci  klíčové body i mineme a až zpětně se dozvíme, že rozcestí už bylo. Volíme pak objížďky, paralelky, zajížďky a kompromisy jak pomáhá nebo mate GPS. Nadáváme přitom, a také na sebe.

 

Profesor Žaloudík rezignoval na funkci ředitele Masarykova onkologického ústavu.

 

Jaká opatření by se měla přijmou na vládní úrovni, respektive na úrovni státní správy či případně na straně plátců péče, aby se dopad onkologických onemocnění minimalizoval? Nakolik (a jak) je třeba změnit současný Národní onkologický program v ČR, aby byl skutečně fungujícím plánem s konkrétními dopady v reálné praxi?

 

Je nabídka lázní hrazených zdravotní pojišťovnou pro pacienty, které léčíte, dostatečná? Kde mají lázně smysl?

 

Měly by zdravotní pojišťovny v rámci kontroly vykazování úhrad, případně jiná instituce, kontrolovat, jak dodržují lékaři doporučené postupy odborných společností?

 

Zdravotnický deník 17.8.2019

Ve světě je peněz hodně a málo zároveň. Hodně už proto, že je lze při jisté globální síle „tiskařů“ libě tisknout za cenu papíru, nikoli zlata jako kdysi. Málo proto, že se tyto tiskoviny k mnohým dostatečně nedostanou a k některým skoro vůbec. Ti pak strádají, zlobí se, případně migrují za lepším.

K poslednímu červnu letošního roku odchází do důchodu a rezignuje na post ředitele brněnského Masarykova onkologického ústavu. V Senátu chce však Jan Žaloudík dokončit ještě zbývající tři roky mandátu. „Přepřahat se má na rovince, když svítí sluníčko. Já bych si zase někdy chtěl zajít na ryby,“ říká chirurg, onkolog a senátor za ČSSD. 

 

Měly by zdravotní pojišťovny v rámci kontroly vykazování úhrad, případně jiná instituce, kontrolovat, jak dodržují lékaři doporučené postupy odborných společností?