Novela zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, která řeší úhrady zdravotnických pomůcek, je blízko finále.  Sněmovna návrh podstoupila Senátu a ten jej musí projednat do 18. listopadu.  Senátní tisk č. 341 posoudí příští týden 6. listopadu Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Pokud má být zákon účinný od 1. ledna 2019, nesmí se v Senátu zadrhnout. V opačném případě hrozí, že by pacienti od začátku příštího roku dopláceli na své pomůcky 25 procent ceny (důvod vysvětlen blíže například zde). Zdravotnický deník se na průchodnost návrhu zeptal zpravodaje tisku 341 profesora Jana Žaloudíka.

Máme zveřejňovací zákon. Pravda o všem musí ven. Barbarskému světu jsme příkladem jako světlonoši transparence. Je hezké, že jsme v něčem jedineční. Českým tunelováním k české transparenci. Z vlhké tmy do slunného dne. Rádi jsou aktivisté a prospektoři pravdy.

Za slunných dnů, u vod a vinic pod horami eurodomoviny člověk citlivěji vnímá tep doby, opětovný lehký vánek chuti k úpravám v tuzemsku. Možná i prchavou příležitost něco po léta nezměnitelného po létu popřipozměnit blíže rozumu. Možná bude ještě chvilku i vůle.

Maryša.  Děvčica v rozpuku, přinucená žít nově, leč mrzutě, znásilňovaná v nevlídném a neinspirujícím prostředí, protože z toho chtěl mít někdo jiný zrovna čárku nebo profit. Z toho otrávená, posléze otravující. Drama namísto potenciálu radostného rozpuku od bratří Mrštíků. Kdo by ze školy neznal.

 

Poněkud krize z nekrize. Buď se z dlouhého cestování v kruhu na kolotoči dostaneme nebo nestrávený obsah mezi řetízky řetízkáče zanedlouho zvrátíme. Leccos by teď i šlo, ale chybí pocit nutnosti. Spíše z nudnosti konáme jakože. Dohody všech se všemi máme, neví se jen za kolik. Dohody gentlemanů  cenu neřeší.  Polokapitalismus. Nerado se to říká i slyší, ale chybí krize. Je to už fakt dlouhé čekání.  Věci se dějí, ale tak, že co třeba, to snad ani netřeba, a co netřeba, tak to jakoby právě třeba. Věnujeme více pozornosti zřídkavým padělkům  než častým prodělkům. Pro opojenost pokrokem nevnímáme spokojenost s pokrokem. Elektronizace zdravotnictví a humanizace zdravotnictví se píší v odlišných notách. Vznikne umělá heavymetalová kantáta. 

 

Jaká onkologická onemocnění trápí naše občany  nejvíce?

 V České republice jsme podle měli ročně posledních údajů roku 2016  88 351 nových případů zhoubných nádorů (incidence) , zemřelo na ně 27 261 postižených (mortalita)  a celkově aktuálně žije v ČR po léčbě nádorového onemocnění nebo je právě léčeno přes 561 000 občanů (prevalence).

Bonus, malus, kalus, plus, minus, exitus. To tak nějak prolétne hlavou člověku, používajícímu celoživotně latinskou terminologii, když čte čistící dopisy zdravotní pojišťovny. Jistě je to latina jen povrchní bez vzdělanější ambice vychutnávat si Vergilliovy texty v originále.

Co soudíte o využití přístrojové techniky (CT, MR, robotické systémy) v českém zdravotnictví? Je počet přístrojů ve vašem oboru/nemocnici dostatečný, včetně personálu a úhrady výkonů? Jsou přístroje po republice efektivně rozmístěny? Jaké změny doporučujete?

Asi jsem ani neměl číst jinak docela inspirativní pojednání ZD 9.8.2017 s názvem Jak změnit postavení pacientů v českém systému? Lepší informovaností a větším zapojením, v němž paní redaktorka Michaela Koubová zdařile shrnuje názory některých protagonistů bývalého, brzy možná zase budoucího, dění. Tedy zkušené hlasy z pomáhajících institucí a sdružení jako jsou Občan v síti, Advance Healthcare Management Institute či Svaz zdravotních pojišťoven. Že pacient má být informovanější, znalejší a více přispívající a doktoři mu v tom nemají bránit.