Odpovědi na otázky redakce časopisu Moje země.

Jakým způsobem a proti kterým chorobám může působit pravidelná mírná konzumace moravského vína?

Jakkoli jsme jistě na moravská vína pyšní, bylo by zavádějící hovořit v souvislosti s účinky vína jen o vínech moravských. I leckde jinde ve světě mají totiž vinařství i konzumaci vína docela rozvinuté. Pakliže se nějak liší vína ze severnějších oblastí, jakou je v celosvětovém kontextu i jižní Morava, tak je to relativně vyšší obsah polyfenolických látek čili flavobionů, které mají antioxidační a další příznivé účinky. Koncentrace těchto látek zejména ve slupkách bobulí se zvyšuje v chladnějších a vlhčích poměrech, kdy se takto rostlina vinné révy chrání před plísněmi a škůdci. Účinky těchto látek, které jsou však přítomné třeba také v zeleném čaji, burácích a dalších rostlinných produktech, jsou ještě i protizánětlivé, protisrážlivé, antiproliferační a mají příznivý vliv na skladbu mikrobiální střevní flóry a trávení. Zdánlivě nežádoucí, ale nutnou a podstatnou látkou ve víně je však alkohol. Nicméně v přiměřených denních dávkách, které jsou doporučovány v objemu 4 dcl u mužů a 2-3dcl u žen, je znám jeho příznivý účinek vasodilatační, tedy uvolňující cévní svalovinu, a trankvilační , tedy zklidňující psychiku. Protože ženy mají konstitučně nižší aktivitu enzymu alkoholdehydrogenázy, což u nich prodlužuje odbourávání alkoholu v organismu, je pro ně uváděna jako vhodná dávka poněkud nižší.

Je prospěšnější pít červené víno, nebo bílé? A v jakém množství?

Pokud jde o ony polyfenolické flavobiony, jako trans-resveratrol, quercetin, apogenin a asi dvacítku dalších, tak těch je několikanásobně více ve víně červeném, což souvisí s technologií výroby, kdy hroznová šťáva leží jistou dobu ve slupkách z hroznů, z nichž se ony látky extrahují především. V červeném víně jsou přítomny navíc také třeba antokyany jako organická barviva. Pokud by však šlo o hodnocení účinků alkoholu, pak je efekt bílého červeného vína srovnatelný a závislý pouze na konzumované dávce.

Skutečně konzumace vína může působit také jako prevence či doplňková léčba zhoubných chorob?

Víno určitě rakovinu nevyléčí, jakkoli by to mohla být léčba atraktivní a příjemná. Může nanejvýš stresovanému jedinci život zpříjemnit, i když zrovna v průběhu léčby se alkohol zpravidla nehodí vůbec, protože játra jsou významně zatížena léčbou, zejména protinádorovými léky, které musejí být v těle metabolizovány. Nicméně existuje řada studií, že účinky oněch výše jmenovaných flavobionů obsažených také ve víně mohou mít kancerostatické, tedy protirakovinné účinky ve velmi časných fázích nádorové přeměny buněk, kdy onemocnění ještě není ani klinicky zjistitelné. Také třeba příznivý vliv na skladbu střevních mikroorganismů může snižovat kancerogenní rizika, hlavně ve střevě. Jsou známy rozsáhlejší zahraniční klinické studie, kde výskyt nádorů střev nebo žaludku je významně nižší u pravidelných konzumentů vína ve srovnání s pijáky piva nebo destilátů a výsledky výrazně horšími. S konzumací vína však zpravidla souvisejí také jiné stravovací návyky a jiný životní styl, a to jsou také podstatné faktory ovlivňující riziko vzniku nádorů. Víno je svým příznivým poměrem koncentrace alkoholu na objem a přítomností prospěšných antioxidačních látek za předpokladu přiměřenosti dávky určitě nápojem vhodným pro zdravé lidi, případně i po úspěšné protinádorové léčbě. A nepodceňujme ani lepší náladu, kterou působí, neboť i ta patří k prevenci nemocí.

Jaké víno máte Vy osobně nejraději a jaké - případně - doporučujete svým pacientům?

Rád užívám bonmot, že „kdo pije pravidelně víno, nemá potřebu alkoholu“. A vskutku tomu tak je. Dobrá vína ochutnáváme a užíváme si jich určitě nikoli proto, abychom se opili. To by zážitku neprospělo. Moravská vína jsou úžasná právě pro přepestré spektrum odrůd i lokálních odlišností, které se zde vyskytují. Rád ochutnávám všechna naše vína i s určitou preferencí bílých a růžových v teplých měsících a červených při chladnějším počasí. Rád také srovnávám zahraniční vína, nejlépe i s poznáním přímo míst, kde vznikají. Někdy volím víno vyloženě podle momentální nálady nebo příležitosti. Šumivým vínům moc nerozumím, preferuji vína tichá. Zahraničním hostům se rád chlubím našimi originálními moravskými odrůdami, jako jsou Pálava anebo Cabernet Moravia. Nicméně z bílých vín mám rád vlašské ryzlinky z oblasti Pálavy, hodně mi vyhovuje dobré rulandské šedé (pinot gris), ale jsou i situace, kdy si člověk rád dá trochu tramínu nebo moravského muškátu. Z červených vín mám rád i zde na Moravě Rulandské modré (pinot noir), ze zahraničních mi nejlépe vyhovuje Malbec, Shiraz a Sangiovese. Nicméně člověk se vyvíjí a tak jsem na sobě odpozoroval tři příznaky mužského stárnutí – tedy od jistého věku už nehledám jen vyložené suchá vína, ale spíše polosuchá. Další dva příznaky pak jsou, že chlapovi také poněkud narostou prsa a začne být plačtivý, hlavně při zprávách. Pokud jde o pacienty, víno jim nijak urputně nedoporučuji ani nezakazuji. Jen připomenu přiměřenost dávkování, jako u léků. Jsou vesměs dost chytří a zkušení a optimální chutě i cestu životem si hledají sami, zejména jsou-li z Moravy.