Moje odpovědi mezi dvěma koly senátních voleb na otázky MF DNES.

1. Co vidíte jako největší výzvu, co se týče ve zdravotnictví v regionu?

Musíme udržet a zdokonalit součinnost všech veřejných nemocnic, ať již jsou státní, krajské nebo městské. Pacient potřebuje hladký a bezbariérový průchod zdravotním systémem alogickou návaznost oborů a služeb nejen v urgentní a akutní péči, ale také při léčbě chronických onemocnění a v dlouhodobé péči, včetně sociálně-zdravotní. Jde především o seniory, ale také o mladé lidi se specifickými postiženími. O kvalitě specializované péče v Jm kraji rozhodují její nastavení a kapacity v Brně. Je třeba pomoci rozvoji Centra kardiochirurgie a transplantační chirurgie, které dělá úžasnou a na Moravě jedinečnou práci, přitom pracuje ve stísněných podmínkách. Je třeba provést velkou rekonstrukci bývalé Bakešovy nemocnice v areálu Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci. Je třeba pomoci transformaci nemocnice v Tišnově, ale také pomoci zachovat unikátní internátní školu pro handicapované děti v Ivančicích. Ekonomickou, personální i provozní stabilizaci zdravotnictví však nelze zcela vyřešit jen v samém regionu. Musíme využít pracně prosazené novely zákona 372, která konečně umožní přepočítat hrazení zdravotní péče a odstranit nerovnováhy. Musíme posílit přijímání studentů na lékařské fakulty, neboť aktuálně chybí tisícovka lékařů a kolem roku 2000 to bude přes dvě tisícovky. Musíme rychle dokončit novelizaci zákonů 95 a 96 o specializacích lékařů a sester, jejichž náprava se táhne řadu let a současný stav působí ony problémy nedostatku zdravotníků, v různých profesích různé. Je třeba urychleně zcela inovovat zákon 130 o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, zohlednit specifika ve zdravotnictví a přijmout další pravidla, abychom záplavu nových léků a technologií vůbec plynule zvládali a uváděli do praxe v udržitelném režimu. Právě v Brně máme nové zdravotnické výzkumné instituce CEITEC, ICRC a RECAMO. Mnohé lze řešit jen z úrovně celostátní. Podmínky v Jm kraji pro kultivaci veřejného zdravotnictví jsou dobré, pokud si je však sami nezhoršíme drobením odpovědnosti a kompetencí. Nesmíme zapomínat na dopravní dostupnost a zlepšit možnosti parkování u nemocnic, což nás vskutku v Brně trápí.

2. Minulý týden jste pro MF DNES uvedl, že se chcete zaměřit na nová pravidla provázanosti zdravotní a sociální péče. Co konkrétně byste chtěl změnit?

V Nizozemí, které má v EU nejvyšší rating při hodnocení HCI (index spotřebitelů zdravotní péče), přijali v roce 2015 zvláštní zákon pro provázané řízení a financování zdravotně sociální péče. Také naše populace významně stárne. Seniorský věk má řadu podob od plné zdatnosti až po úplnou závislost. Podíl sociální pomoci a zdravotní péče se mění u seniora někdy i v rámci týdnů či dnů. Jm kraj už má poměrně dobrou nabídku domů péče o seniory v různém stupni závislosti, ale spektrum služeb pro seniory je třeba rozšířit a provázat i s péčí domácí a cíleně zdravotní. Hlavně se musejí zlepšit pravidla pro financování meziresortně. Výzvou je i zavádění nové státní koncepce péče o psychicky nemocné, tedy kromě ústavů také v komunitním režimu, což vyžaduje připravenost. Také je potřeba více propracovat péči o trvale postižené mladé lidi, kde vidím potřebu většího prostoru pro uplatnění, včetně přizpůsobených pracovních podmínek.

3. Zůstanete v případě znovuzvolení i nadále ředitelem onkologického ústavu?

Zatím zůstanu, asi nikoli celých šest let. Nezávisí to stejně jen na mně. Pan ministr může vypsat konkurz na moje místo kdykoli podle vlastní úvahy, ač výsledky máme jako ústav velmi dobré. Měl bych dokončit náš projekt přístrojových obměn, rekonstrukcí, dostavby i dalšího rozvoje potvrzený našim zřizovatelem do roku 2019, v příštím roce nás čeká unikátní akreditace Organizace evropských onkologických ústavů, jejíž jsme jediným členem z ČR. Už jsem si před lety krátce vynuceně vyzkoušel práci senátora i bez aktuálního angažmá ve zdravotnictví a odtržení od praxe nebylo dobré. Ve veřejném zdravotnictví jsem už 37 let a pokládám to za výhodu i pro práci v parlamentu, neboť aktuální propojení brání chybám z neznalosti praxe.

4. Máte jistou podporu některých neúspěšných kandidátů z prvního kola?

Nikoli, o podpoře mé osoby jsem s nikým z nich nejednal, některé ani osobně neznám.

5. Co ještě chystáte tento týden před druhým kolem voleb?

Nic zvláštního pro veřejnost nechystám, doba mezi I. a II. kolem je krátká. Můj program je dlouhodobě znám. Komunikuji se všemi, kteří si to přejí, ať jde o média nebo kohokoli z veřejnosti. Zvu na různých místech obvodu občany k II. kolu senátních voleb, neboť obecně hrozí malá účast. Mám také celou řadu běžných pracovních povinností, včetně přípravy na senátní zdravotní výbor a plénum plánované ještě před vypršením mandátu. Dost přemýšlím jak zajistit, aby se nedokončené zákony podařilo dotáhnout do zdárného konce i bez mojí další účasti, protože priority se mohou při vystřídání senátorů významně změnit. Jde hlavně o jmenované novely zákonů 372, 95, 96 a 130, protože jejich dopady mají být značné. Ta nedotaženost mě trápí, osobní kariérní ambice už nemám, jen navyklý pocit odpovědnosti, nyní za nedokončené potřebné zákony, na které zbyly z šesti let jen dva poslední roky v neopoziční roli.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
kandidát do Senátu v obv. 55