"Současná situace svědčí o tom, že politici jsou vzdáleni skutečné realitě a neřeší, co by řešit měli. Jaké jsou podle Vašeho názoru tři nejpalčivější problémy českého zdravotnictví, které je nutno řešit?"

Zavedenou vlastností politické reprezentace, vznikající (z)vůlí stran i lidu, bývá surrealistické vnímání světa shora. Chod zdravotnictví je naopak založen na vnímání reality světa zdola. K dotyku obou sfér dochází příležitostně za bouřky, když se vyrovnává náhlé napětí mezi zemí a nebem, šlehají blesky a hřmí. Přechodně pak i zaprší nějaká dílčí dotace nebo slib. Anebo se dlouho nic neděje a nebesa i země si žijí svými úděly, mumlajíce své mantry o pohodě či suchu.

Tři problémy zdravotnictví jsou trvalé, byť pracně dokola objevované: LPR - lidé, platby, rozum. Lidé v něm zaměstnaní teď potřebují dokončení nových kvalifikačních pravidel pro lékaře i sestry i solidnost v dodržování podmínek pro práci, například zákoníku práce. Lidé péči konzumující potřebují lepší navigaci v chaotické struktuře a hojné nabídce zdravotnictví, ale i legalizaci volby doplácet si nad rámec hrazených služeb, léků a prostředků. Platby a úhrady, léty různě deformované, je třeba přepočítat a uvést do rozumnějších relací s užitím všech dat , která jsou leckde hojně k dispozici, leč nevyužívaná nebo i tajená. Z původní dvacítky tzv. zdravotních pojišťoven máme nyní sedm podle dvou zákonů a v regionální variabilitě . Je nejasné, v čem si na bázi povinného zdravotního pojištění vlastně konkurují, v čem naopak kartelují, zda je to žádoucí nebo ne. Rozum znamená lépe vázat funkci na strukturu, hodnotit a předvídat dopady novinek (HTA), udržovat balanci mezi nákladovou efektivitou, zvládnutelným pokrokem a aktuální spokojeností konzumentů i producentů zdravotní péče, lépe odlišovat nezbytné od zbytného.

A z pilnosti uvedu ještě další triádu trvalých úkolů typu 3v1 v našem funkčním, ale stále zaplevelovaném zdravotnictví. Ta zní : kultivovat, kultivovat, kultivovat. Druhově rozmanitou botanickou zahradu není radno chaoticky přeorávat nebo převádět na výnosnou řepkovou monokulturu. Je třeba jí rozumět v každém jejím zákoutí a citlivě udržovat za přiměřených investic celoročně v rovnovážném půvabu. Občanům a jimi moudře zvoleným politickým zástupcům ku radosti, užitku a pocitu bezpečí, jehož si třeba jinde neužijí.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.