Jaká onkologická onemocnění trápí naše občany  nejvíce?

 V České republice jsme podle měli ročně posledních údajů roku 2016  88 351 nových případů zhoubných nádorů (incidence) , zemřelo na ně 27 261 postižených (mortalita)  a celkově aktuálně žije v ČR po léčbě nádorového onemocnění nebo je právě léčeno přes 561 000 občanů (prevalence).

 To jsou hlavní charakteristiky naší situace v onkologii, které ukazují i úspěšnost a zátěž systému onkologické péče. Podle mezinárodní klasifikace nemocí nicméně existuje 97 základních onkologických diagnóz a každá má  svoje specifika i vývoj v čase. V ČR naštěstí udržujeme povinnou registraci nádorových onemocnění formou Národního onkologického registru od roku 1977, takže máme velmi dobrý přehled o stavu a vývoji za posledních 40 let. Statistické údaje jsou občanům veřejně k dispozici na internetu v rámci Systému pro vizualizaci onkologcikých dat na adrese www.svod.cz. Obecně jsou nejčastější nádory kůže, většina z nich, kromě melanomu, však nemetastazuje a jsou snadno léčitelné, takže je vyčleňujeme zvlášť jako nádory méně závažné. Z oněch vskutku závažných a metastazujících nádorových onemocnění jsou  u žen  na prvním místě nádory prsu, u mužů nyní nádory prostaty, společně u obou pohlaví jsou to pak především nádory tlustého střeva a konečníku, následují je nádory plic a další. Dřívější vysoký nárůst nádorů ledvin se již zpomalil, aktuálně nás nejvíce trápí zvyšující se výskyt nádorů slinivky břišní, které jsou obtížně léčitelné. Dlouhodobě naopak významně poklesl výskyt rakoviny žaludku. Asi patnáct onkologických diagnóz se ročně vyskytuje v tisících případů, ostatní pak méně , ve stovkách, a ty velmi vzácné v desítkách případů ročně. V detailech lze pak rozebírat známé i méně jasné příčiny trendů jednotlivých onkologických diagnóz, včetně vývoje klinických  stádií, která do značné míry určují také úspěšnost léčby.

 A která mají nevyšší procento úspěšné léčby?

 Obecně řečeno závisí úspěšnost onkologické léčby na včasnosti záchytu nádorového onemocnění, tedy na rozsahu postižení čili klinickém stadiu. U solidních neboli pevných nádorů dospělého věku, kterých je drtivá většina,  lze v I. stadiu vyléčit skoro všechny případy, ve druhém asi dvě třetiny, ve třetím třetinu a u čtvrtého, zpravidla již nevyléčitelného stadia bojueme pouze o dobu přežití, která však může být významná a počítá se i v letech. Nejvyšší procento vyléčených tak máme u diagnóz, kde jsem schopni nalézt co největší podíl časných stadií. To je snazší u nádorů kůže , velmi obtížné třeba u nádorů slinivky nebo mozku. K časnému záchytu nicméně významně přispívají screeningové programy a širší preventivní vyšetřování. Zásluhou mamárního screeningu se tak daří nalézt časná stadia rakoviny prsu až v 80% a  tyto mohou být zcela vyléčeny. Podobně k časnému záchytu přispív i screening nádorů tlustého střeva a konečníku, hrdla děložního, ovšem i časný záchyt nádorů prostaty stanovením PSA z krve nebo obsáhlejší preventivní prohlídky, které postihnou i ostatní orgány, v nichž nádory nalézáme velmi často (plíce, trávící trakt, ženské orgány, ledviny, močový měchýř atd.)

 Jak rychle se léčba rakoviny posouvá?

 Onkologická léčba se za posledních několik desetiletí velmi změnila především značným rozšířením možností diagnostiky, která vždy  určuje optimální  léčebný postup. Onkologická léčba je často kombinovaná a sestává z operací, záření a medikamentosní terapie (chemoterapie, biologické léčby, hormonoterapie, imunoterapie) podle vědecky ověřených výsledků klinických studií, podle aktuálních vlastností nádorů, rozsahu onemocnění a stavu pacienta. U bezmála stovky onkologcikých diagnóz jde  o stovky různých léčebných variací a kombinací s tendencí hledat optimální postup pro každého pacienta podle moderního konceptu konceptu  individualizace či personalizace léčby. Hovoří se také o tzv. precizované onkologii a zpřesňování postupů jak v operativě nebo technikách ozařování, tak zejména v protinádorové chemoterapii a jejich kombinacích. Mnohé z minulých postupů zůstávají však zachovány nebo se jen zjemňují, hlavně v operační léčbě, nebo  se lépe cílí, to třeba v radioterapii. Převratnější novinky jsou skoro každoročně zejména v medikamentosní léčbě, do které v posledních letech přibyly desítky zcela nových preparátů, fungujících i na zcela nových principech. Stále však platí, že hlavní podmínkou pro úspěch je co nejčasnější záchyt nádorového onemocnění a pak také dobrá organizace onkologické péče od důkladné diagnostiky, přes správně a moderně provedenou léčbu až po rehabilitaci a další sledování.

 

Jak si své zdraví z vašeho hlediska co nejlépe chránit?

 

Otázka je asi směrována k ochraně zdraví před vznikem zhoubných nádorů a není jednoduchá, protože zhoubné zvrhnutí nádorových buněk má řadu příčin i mechanismů, různé projevy v různých tkáních i orgánech, narůstá s věkem a zahrnuje i genetická rizika, které si jedinec může přinášet ve svém genetickém kódu už od rodičů. Obecně platí, že je třeba minimalizovat zbytečné zevní kancerogenní vlivy v prostředí i potravě, a samozřejmě odstraňovat také zjevné toxické faktory a zlozvyky jako je třeba kouření. To většinou víme, často však nedbáme. Některé důsledky nás minou, jiné nikoli. Incidence zhoubných nádorů celkově dosud stále roste, částečně také vlivem stárnutí populace. Každý by měl rovněž vnímat jak je to s výskytem nádorů u jeho příbuzných, zejména rodičů, prarodičů, sourozenců, neboť opakovaný výskyt ,a zejména v mladším věku, zpravidla  signalizuje podíl vrozeného rizika nebo už i přesně definované genetické mutace. K tomu máme ve všech krajích onkogenetické poradny, případně i laboratorní testování. Znamená to, že řízením osudu jsou někteří z nás už primárně ve vyšším riziku vzniku nádorů, a to se samozřejmě zevními vlivy dále potencuje. Rakovinu je třeba vnímat jako bežnou součást  řady životních rizik a bez paniky, velmi racionálně , se o ní informovat,  omezovat rizikové vlivy a využívat všech nabízených možností časného záchytu, zejména s postupujícím věkem. Před časem jsem o tom pro veřejnost napsal návodnou knížku Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého a jsou k dispozici i jiné publikace. Asi by se už mělo pracovat permanentně na  nových vydáních, protože orientační znalost problematiky spojené s nádory patří a stále bude patřit ke zdravotní gramotnosti každého občana, který chce žít zdravě, spokojeně a dlouho. 

 

Jaké mají lidé možnosti z hlediska prevence?

 

Především je třeba uvést, že v onkologii známe prevenci primární, sekundární, terciární a dokonce i kvartérní. V primární prevenci jde o to, aby nádor, možno-li, vůbec nevznikl. Prostředků zde nemáme mnoho, ale patří se třeba odvykání kouření, včasné odstraňování střevních polypů, rizikových mateřských znamének, případně dalších prekancerozních změn vnitřních orgánů. V posledních letech poskytujeme také očkování proti papilomaviru, s nímž jsou spojeny tři čtvrtiny nádorů hrdla děložního u žen i některé vzácnější nádory u obou pohlaví. Očkujeme také proti virovému zánětu jater typu B, který je v chronické formě velmi rizikových terénem pro vznik nádorů jater. V sekundární prevenci jde o aktivní vyhledávání zhoubných nádorů v časných fázích, kdy ještě ani nepůsobí příznaky či obtíže, kdy lze počítat s tervalým vyléčením.  Podle vyhlášky má fungovat systém preventivních onkologických prohlídek u praktiků, které mohou sérií vyšetření odhalit nejčastější nádorová onemocnění.  Zavedeny jsou také  tři celostátní screeningové programy, zaměřené na záchyt nádorů prsu a hrdla děložního u žen a kolorekta u obou pohlaví. K dispozici je rovněž genetické poradenství pro případy vyššího výskytu nádorů v rodině. V Masarykově onkologickém ústavu v Brně  funguje navíc už řadu let specializované oddělení onkologické prevence, kam se lze přihlásit k preventivnímu i genetickému vyšetření . Je zde také Onkologické informační centrum pro telefonický, mailový nebo osobní kontakt.  Byli bychom rádi, kdyby taková preventivní a informační oddělení fungovala při všech komplexních onkologických centrech krajských i fakultních nemocnic.   Možnosti podstoupit preventivní onkologické vyšetření tedy naši občané mají, ale musejí se o to také sami zajímat, protože podmínky i úhrady se mohou místně lišit. Součástí zdravotní politiky by mělo být pokračovat ve sjednocení nabídky i pravidel onkologické prevence. Terciární a kvartérní prevence je už spíše záležitost odborné lékařské péče. Terciární prevencí míníme dlouhodobější sledování nemocných po onkologické  léčbě, aby byla případná recidiva zachycena včas a jako léčitelná. Kvarterní prevencí je pak míněno preventivní nebo včasné řešení problémů, které sebou nevyléčitelné nádorové onemocnění přináší, s nimž se dá kvalitně žít  i delší dobu , pokud se včas vyhneme všem komplikacím a útrapám, které může je mohou provázet, a to od ryze zdravotních až po sociální.

 

Závěrem je třeba ještě poznamenat, že rakoviny se v dohledných stoletích úplně nezbavíme,
pokud kdy vůbec. Takže nezbývá než s ní počítat, umět ji včas účinně řešit  s využitím všech zlepšujících se technických a organizačních možností, dostupně a ve vysoké i  srovnatelné kvalitě. Můžeme se jen snažit snižovat úmrtnost na zhoubné nádory, což se postupně i daří.

 

Léčí nejen operace, záření nebo chemoterapie, ale také dobrá organizace celé onkologické péče , diagnostikou počínaje. Boj s rakovinou je tedy ve své komplexnosti rovněž politika, navíc potřebná všem bez rozdílu a zasahující každoročně  více občanů než jiné příčiny, ohrožující zdraví a spokojený život.   

 

 

 

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně
senátor a místopředseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku