Je nabídka lázní hrazených zdravotní pojišťovnou pro pacienty, které léčíte, dostatečná? Kde mají lázně smysl?

 

Přiznám již v úvodu, že můj vztah k lázeňské péči je velmi laický, byť vstřícný jako ke všemu, kde jde o blaho lidského bytí. Neumím zde tudíž dost dobře odhadnout ani pomezí péče nezbytné a zbytné, případně vliv úsilí o udržitelnost našeho bohatě rozvinutého lázeňství. U nás je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazena lázeňská péče komplexní nebo částečně jen stran léčebných výkonů jako péče příspěvková. Vodítkem je indikační seznam o asi 11 kategoriích, kde onkologická onemocnění vévodí jako první v řadě. Nikoli však využíváním. Lázeňská péče je z onkologické indikace poskytována jen asi 5% pacientů z oněch asi 96 000 tak či onak hrazených případů ročně (viz lázeňská ročenka ÚZIS 2017). Dominují ve více než polovině nemoci pohybového aparátu. Jsme země prosperující, bohatá, sociálně vstřícná, pyšnící se bohatou lázeňskou tradicí,  tak proč ne. Příliš nemocní onkologičtí pacienti do lázní nepatří, vlastně ani nesmějí. U těch ostatních dost záleží na jejich přání a sociálních podmínkách, v nichž žijí. Pro některé může být návštěva lázní vytoužený a prospěšný zážitek, jiní jsou ochotni jej jen přežít nebo se ani nepídí. Nehledal jsem raději srovnávání s hrazenou lázeňskou péčí v jiných zemích, možná abych se nedobral něčeho pobuřujícího. Veřejná nabídka našich 29 lázní je určitě dostatečná. Onkologické indikace nejsou společně vymezeny, jsou posuzovány různě  podle aktuálního orgánového nebo funkčního postižení. Jednotícím pravidlem je, že do lázní nesmějí pacienti s aktivní onkologickým onemocněním, případně recidivující či orgánově metastazovaní. Návrhy vycházejí od praktiků s vyjádřením specialistů. V našem stavu se vyjadřujeme k aktuálnímu stavu nádorového onemocnění žadatele s permanentní snahou lidem pomáhat a nekomplikovat jim jejich situaci ani tužby, ale nijak hlavní téma to pro nás není. Jsme pouze rádi, že onkologičtí pacienti po léčbě a v dobrém stavu nejsou v přístupu k lázeňské péči diskriminováni jak tomu bývalo kdysi, když rakovina byla ještě stigmatem a lázeňskou kontraindikací. Nevím, co bych za onkologii jako balneologický laik dodal více. Přínos lázní, byť jen subjektivní, asi někde někdo měří, vyhodnocuje,  predikuje potřeby oboru, plánuje investice, péči zvelebuje a proces zefektivňuje. Nebo ne ?  Fakt nevím, ale netroufal jsem si redakci odpověď odmítnout kvůli trvalé transparenci a také aby se vědělo, co kdo míní.

 

 

 

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

 

ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně v demisi