1) Jak hodnotíte dosavadní činnost skupiny Agel?

Mohu komentovat impakt Agelu pouze ve zdravotnictví.

Když zvážím nasazené úsilí od dob jeho počátků, různě vynakládanou energii a stálou snahu o udržování a vydržování politických protagonistů pro směrování žádaného dění za dvacet let, nemohu hodnotit dosavadní činnost skupiny Agel jako efektivní a medicínsky úspěšnou, byť postupnými anexemi zdravotnických zařízení i státního vlivu se tak zdát může. Navíc mi naprosto chybí jakákoli jeho vize pro zdravotnictví, kromě té komerční. Myslím, že jde o molocha postsocialistického typu, navíc s jakýmsi přízrakem patriarchálního monopolu východního střihu. Postrádám tam jiskru a nějaký vyšší a dlouhodobější  cíl, přesahující počítání mincí za kulisami našeho mediálně moderovaného divadla. A zatím jsem tam nenašel nic pro odbornou medicínu inspirující, ač jsem se zprvu i zajímal. Agel ve zdravotnictví je kompozicí typu „self limited“, ať už bude ve zdravotnictví sehrávaná jakkoli a kýmkoli. V jiných sektorech to má zavedeno třeba lépe.

2) Do jaké míry jsou tyto výsledky podle Vás dané schopností Agelu pohybovat se ve zdravotnickém byznysu a do jaké míry jde o výsledky postupné monopolizace zdravotnictví?

Schopnosti Agelu stojí a padají s neschopností státu, tedy s naší neschopností a neochotou věnovat se správě vlastních veřejných věcí. Svěříme to taťkovi. Pokud náš stát skončí jako banánová republika v rukou několika oligarchů operujících zevnitř či zvenčí, bude to stát nesvobodný, neúspěšný a smutný. Bude to místo, kde bude dobré doporučit potomkům emigraci,  protože jsme se o jejich radostnější budoucnost nepostarali. A vůbec to není a nebude o penězích. Je a bude to o svobodě.

3) Co říkáte tomu, že provozním ředitelem Agelu se stal před rokem bývalý šéf protikorupční policie Libor Vrba? Stává se tím skupina Tomáše Chrenka ještě více neprůstřelnější?

Pokud se stal bývalý šéf protikorupční policie Libor Vrba provozním ředitelem Agelu, byla mu tam asi nabídnuta zajímavější práce, možná i lépe finančně ohodnocená. Nevím jaká je schopnost Agelu absorbovat další státní úředníky. Asi se ti agilnější stávají „agelnějšími“. Více by mě zajímal seznam jmen zaměstnanců Agelu, který není veřejně znám, a kteří naopak pracují také ve státních institucích a v politice. S takovými jednotlivci jsem se už i setkal. Nepochybně ti veřejní i neveřejní zaměstnanci musejí svému zaměstnavateli prospívat, nikoli škodit. To by skončili neocenění. Čím více státu se dostane pod vliv oligarchů, tím větší je důvod to nevzdávat, protože pak by nemělo pro svobodné lidi smysl zde setrvávat. Zatím jsme však ještě v procesu tvoření budoucnosti, řekněme na cestě.

4) Někteří kritici uvádějí, že dnes zdravotnictví ovládl duopol VZP-Agel. Souhlasíte s tím?

Zdravotní pojišťovny jsou státní, zdravotní pojištění je veřejné a povinné. Nehrál bych hru na takzvanou „Chrenkovu pojišťovnu“, jinak tomu lidé dokonce začnou věřit, vžije se to a dojde ke zvykové mentální privatizaci. Zatím ještě nevnímám duopol VZP-Agel, nýbrž kvadrupol VZP-Agel-ZPvnitra-ZPvojenská. Dovedu si představit tripol VZP-ZaměstnaneckéZP-ZP vzešlá z fúze ZP vnitra a vojenské. Pidipojišťovny mají pramalý, snad jen mlžící význam. Lze namítnout, že agelovská průmyslová pojišťovna byla také původně pidipojišťovnou, která naháněla klienty před supermarkety, ale za všeobecné pomoci se vyvinula. Třeba se také vyvineme a přiznáme smysluplnost pojišťovnám s minimem třeba od jednoho milionu klientů, a také řádnému veřejnému či státnímu dozoru nad nimi, když jsou veřejné či státní. Čí vlastně jsou, víme to ?

Neexistuje jednotný dohled nad zdravotním pojištěním jako celkem, což je podstatnější než počet správců pojistného, tedy počet různých zdravotních pojišťoven. Teď mi připadá zvláště důležité, aby veřejné prostředky byly pro veřejnou kontrolou. Taková pětice profesionálů po jednom z MinFin, MinZdrav, NKÚ, Sněmovny a Senátu, střídaná po dvou letech aby si reprezentanti příliš nezvykli, povinně čtvrtletně veřejně reportující o nakládání s pojistným, by mě velmi potěšila a mělo by se na tom pracovat. Mnohým se však  může zdát příliš razantní  záměr veřejné prostředky veřejně kontrolovat, budou se vrtět a bránit..

5) Domníváte se, že současné vedení ministerstva zdravotnictví dává monopolizaci v rezortu dostatečně silné mantinely?

Jistě žádné mantinely nedává. Naopak přihrává už od dob julínkovsko-šnajdrovského vedení. Ministerstva zdravotnictví. Právě Agelu MZd významně pomáhalo.  Agel měl a patrně má dosud na MZd a leckde své příznivce, nechci tvrdit přímo zaměstnance.

6) Jaký je Váš názor na připravovaný zákon o zdravotních službách, který má jít velmi vstříc řetězcům typu Moje ambulance? Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení...

Název řetězce Moje ambulance je veselý a výmluvný. Pouze ti hloupější si při vyslovení názvu „moje“ ambulance vybaví vskutku svoji ambulanci. Méně hloupí a poučení to čtou jako „jejich“ ambulance.  Zásadní prý je rozhodnutí, zda šlapat či nešlapat chodník. Nějaký pasák se pak už vždycky najde či vnutí.

Současné ministerstvo je nepochybně plně zaujato svou odstátňovací vizí. Ta směřuje
k řetězcům, oligopolům a soukromé monopolizaci, protože příroda neumí držet vakuum. Co jeden celek pustí, jiný celek uchopí. Státní celek je věc veřejná – res publica , nestátní celek je  věc neveřejná. Směřuje se od vlivu v teorii zpochybňovaného demokratického státu ke zcela jisté, byť prý stále demokratické,  nesvobodě v praxi. Nevím zda jde pouze o zájem ideologický či jakkoli aktuálně zištný. Kombinovat lze i obojí. Ve výsledku je to ostatně stejné.

Věřím, že svůj záměr naše topministerstvo   letos nestihne realizovat úplně, ale obávám se, že může stihnout mnohé.Různé legislativní chyby, přehmaty a nesmysly v různých zákonech a vyhláškách organizačního charakteru lze odstranit. Majetkové posuny a změny lze ovšem korigovat jen obtížně. Právě těch nevratných změn je nutno vystříhat.  Není to ale úkol pro jednotlivce ani pro tu či onu stranu, musí si to včas rozebrat veřejnost i média, která povídají a vypovídají o mnohém, chtějí a mohou-li.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.