Vládní Národní program reforem (NPR) 2013 je formulován opět v duchu zastaralých a mylných představ o fungování trhu ve veřejném zdravotnictví. Z jeho textu je zřejmé, že NPR 2013 nebyl připravován odborníky, kteří by chod a potřeby zdravotnictví v ČR vskutku znali a je s podivem, že byl ministrem zdravotnictví doc. Leošem Hegerem,  problematiky znalým,  takto schválen.

 

Princip působení trhu se dosud v žádné z vyspělých zemích ve zdravotnictví neosvědčil. Je v obtížích opouštěn už i v USA, kde vedl k nutnosti převzetí plateb státem za více než 40 milionů nezajištěných občanů a k nízké efektivitě systému, který konzumuje bezmála dvojnásobek prostředků HDP obvyklých v jiných rozvinutých zemích.

NPR 2013 hovoří o „lépe regulovaném trhu ve zdravotnictví“ zjevně bez náhledu, že regulace a tržní procesy jsou v přímém logickém rozporu a trh nezajistí parametry zdravotnictví evropské hodnotové úrovně, k níž se materiál údajně hlásí. Program je zjevně výplodem již zašlé, ideologické a navíc chybné předpojatosti. NPR 2013 není pro konsolidaci našeho zdravotnictví odborným dokumentem, který by bylo možno v praxi respektovat a následovat ani v roce 2013, ani poté.

Sociálně demokratická alternativa rozvoje rezortu bude vždy vycházet z  konceptu  stabilního zdravotnictví jako veřejné služby poskytované na bázi solidarity a ekvitní dostupnosti i kvality potřebné zdravotní péče, nikoli však péče nadbytečné a zbytečné, která bývá do systému zanášena právě trhem. Trh nezohlední skutečnou  potřebnost ani přiměřenost zdravotních služeb, je poháněn konkurencí a ziskem, což však veřejné prostředky vyvádí mimo systém a dlouhodobě vyčerpává. Pro zdravotní péči potřebnou generují občané České republiky dostatek veřejných prostředků. Účelnost a efektivitu jejich vynakládání  však nezajistí tržní mechanismy.  Sociální demokracie bude v souladu se zkušenostmi z moderní vyspělé Evropy vždy preferovat stabilní a koncepční odborné řízení zdravotnictví před účelovými ideologickými konstrukcemi. Právě jimi se současná koaliční vláda pokouší ještě odůvodňovat jí navozenou destrukci zdravotního systému a nepochybnou snahu  o další deregulace ve prospěch volného tržního podnikání ve zdravotnictví, potencované letošním úsilím o odstátňování státních nemocnic a ústavů ještě v posledním roce svého působení.

V NPR 2013 chybí komplexnost vnímání systému zdravotnictví. Vláda se nepoučila z neúspěchu svých nekoncepčních, takzvaně reformních kroků, které už sama musí nyní korigovat, a zjevně není v programu pochopena potřeba kontinuální kultivace jednotlivých segmentů zdravotnictví jako úkol organizační,  trvalý a v některých fázích také investiční.

Pro rok 2013 je bez zohlednění dalších segmentů zdravotnictví zdůrazněna pouze reforma psychiatrické péče, ačkoli je zřejmé, že letos půjde pouze o diskuzi nad jejím nastavením. Dotačně, personálně i dobudováním kapacit pro posun k více komunitní péči bude zjevně řešena a prováděna až v  letech příštích, tedy pravděpodobně již mimo působnost této vlády a jejích účelově zaměřených kroků.

NPR2013 nezahrnuje nic, co by se týkalo stále chybějící koncepce veřejné ochrany zdraví, dalšího chodu hygienických služeb a  zejména preventivní orientace medicíny. Z návyku popisovat, chaotizovat, ale méně už řešit, pouze náhle vznikající problémy sezónních epidemií nebo kriminálních činů typu otrav methanolem, vláda a její ministerstvo pokračují ve svém reaktivním plánování, aniž uplatňují proaktivní konání. To už nepochybně zůstane na garnituře příští, protože civilizovaný stát dlouhodobou koncepci preventivní péče,  veřejné ochrany zdraví a preventivního pojetí zdravotnictví  naléhavě potřebuje.

V NPR 2013  také zcela chybějí jakékoli praktické korekční kroky, které by reagovaly na realitu právě letošního roku 2013, ať již jde o chybně nastavenou úhradovou vyhlášku, dlouhodobě podhodnocené platby za státní pojištěnce, disproporce v platbách poskytovatelům či dokonce sebemenší snahu o koncepční a progresivní změny ve struktuře zdravotnictví. Naopak svůj dříve deklarovaný záměr odstátňovat různými formami a na poslední chvíli svého vládnutí státní nemocnice, což bude nejrizikovější pokus o změnu v systému za poslední desítky let, vláda v materiálu nijak nerozvádí a zjevně zamlčuje. Lze předpokládat, že za zdánlivým zájmem o vyšší efektivitu práce těchto zařízení stojí zadání vzdát se zbytků státní kontroly nad svěřeným veřejným majetkem a odpovědnosti za veřejné zdroje. ¨

NPR 2013 se tedy nijak nezmiňuje, a lze se obávat , že záměrně zamlčuje letošní záměr odstátňovat velká nemocniční a ústavní zařízení zřizovaná dosud státem. Destabilizace těchto klíčových zařízení a důsledky nových majetkových i organizačních změn ovšem už bude muset řešit vláda příští.  Sociální demokracie trvá na tom, že zásadní změny v systému zdravotnictví a jeho kapacitách musejí být zdůvodněny a řešeny veřejně a transparentně. Trváme na zásadě veřejné kontroly nakládání s veřejným majetkem. Korigovat bude možno mnohé kroky správní a organizační, nikoli však majetkové přesuny nebo důsledky dlouhodobých a pro stát nevýhodných smluvních závazků, které odcházející koaliční vláda přichystá následovníkům.

Vládní NPR 2013 znovu deklaruje zájem na zvýšení veřejného dohledu nad zdravotními pojišťovnami a jejich účelné slučování, praktické kroky však dosud zcela chybějí. Stejně tak chybí i zájem na jednotném postupu při správě veřejného pojistného, sjednocení metodiky jejich revizní činnosti a pravidel jejich působení, která se liší. Právě koaliční vláda a sněmovní většina naopak umožnila vytváření zcela nežádoucích řetězců plátců, poskytovatelů a dodavatelů, které se naopak veřejné kontrole vymykají. Vládní deklarace v NPR 2013 se tak zcela liší od její dosavadní činnosti a koalicí prosazených změn ve zdravotní  legislativě.

Závažným rizikem  je  deklarovaná příprava dvousložkového zdravotního pojistného, které může značně oslabit princip solidarity a ekvity ve zdravotní péči a vyvádět významnou část prostředků z okruhu péče nezbytné a potřebné mimo systém do okruhu zdravotních služeb zbytných či dokonce zbytečných.

Zavádění jednotného inkasního místa zajisté přináší pro  zdravotní pojištění nemalá rizika, a to nejen pro kvantitu a účinnost výběru, ale i pro jeho další správu a distribuci. Vláda také nic nepodnikla ani podniknout nezamýšlí pro řešení provázanosti financování sociální a zdravotní péče a stanovení pravidel pro časté průniky obou těchto oblastí.

Nadále zcela nejasná zůstává v  NPR 2013 vládní představa  o elektronizaci zdravotnictví hovoří-li o „realizaci bezpečné výměny elektronické dokumentace mezi poskytovateli“. K výměně dokumentace v zájmu nemocných v různých formách a podobách totiž běžně dochází, je v ní základ rutinního fungování, sdíleného poskytování  a provázanosti zdravotní péče napříč zdravotnickými zařízeními. Mají-li být jakkoli sjednocovány technologie či dodavatelé IT,  je to věcí dohod zřizovatelů různých zařízení s regionální koordinací spíše než pod jinak opouštěným centrálním vlivem státu. Státní vliv se nadále spíše rozvolňuje a oslabuje než aby směr elektronizace zdravotnictví jakkoli určoval a harmonizoval. Nutno připomenout, že naše zdravotnictví elektronizované už je a jeho elektronizace pokračuje na všech úrovních, pouze představy o smyslu centralizace zůstávají  stále nezdůvodněné, zmatené a zbytečně odčerpávají nemalé prostředky.

Málo pozornosti ze strany státu je naopak věnováno praktickému využívání a šíření osobních karet pojištěnců zdravotních pojišťoven, které již zčásti existují a které by více sloužily přímo občanům jak ve styku s poskytovateli tak i plátci zdravotní péče, případně pro bezpečí v urgentních situacích či nabídku prevence. Jisté je dosud pouze to, že i nyní pod hesly nové elektronizace, ač se zkušeností z neúspěšných  projektů jako IZIP, jsou dále nákladně prosazovány další pochybné umělé projekty s riziky dalších neefektivit a mrhání investicemi.

Je příznačné, že v  NPR 2013 je zcela vynecháno vzdělávání zdravotníků a podpora růstu jejich kvalifikace, ačkoli právě oni jsou tím hlavním faktorem pro udržení a rozvoj kvality naší medicíny. Koaliční vláda prostě na zdravotníky a zdravotníkům ve zdravotnictví nevěří a podle všech projevů z profesních organizací se zdá, že oni jí také ne. To však není udržitelný stav, který by mohla jakákoli další vláda následovat.

Pravicová koaliční vláda ráda kritizuje sociální demokracii za její náklonnost „rozdávat“ ve prospěch občanů více z jejich daňových zdrojů, sama  se však netají , ač v textu NPR 2013 spíše tají, svou snahou postupně rozdávat, rozprodávat či odstátňovat svěřené veřejné majetky a prostředky.

Vláda odpovědnosti a prosperity zjevně pro rok 2013 s prosperitou ani odpovědností za stav zdravotnictví už nepočítá.  V textu NPR 2013  lze pokládat za pozoruhodné a pro zdravotnictví rizikové  především to, co v něm chybí než to, co materiál  obsahuje.

V Brně 7.4.2013                                                                       Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.