Odpovědi senátora Jana Žaloudíka na otázky obecně prospěšné společnosti Forum 50% podporované Open Society Fund Praha.

Považujete zastoupení žen v politice za téma pro českou politickou scénu významné, nebo za okrajovou záležitost? Proč?

Odpověď:  Zastoupení žen v politice je významné téma, protože může ovlivnit styl politiky, priority a hodnotové žebříčky i způsoby řešení problémů ve správě věcí veřejných.

Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice?

Odpověď: Zastoupení žen je u nás zejména ve vrcholové politice relativně nízké.

Existuje podle Vás nějaký ideální stav účasti žen v politice? Jaký by podle Vás byl?

Odpověď: Biologicky, sociálně a psychologicky by byla ideální proporce žen a mužů v politice 50 : 50. Ideálu nemusí být z řady důvodů dosaženo, ale aspoň třetinové zastoupení žen v politice by mělo být aktivně podporovaným standardem civilizovaných demokratických zemí.

Ovlivňuje podle Vás současné menší percentuální zastoupení žen nějak výslednou podobu politiky?

Odpověď: Samozřejmě ovlivňuje. Ženy a muži mohou vnímat priority i řešení problémů odlišně. To by však mělo být obohacením a přínosem, nikoli komplikací. Současná prevalence řešení silových, výkonových a krátkodobě efektních  není vůbec prospěšná ani ideální. Staří Číňané by hovořili o nerovnováze a převaze jangu nad jinem.

Myslíte si, že by větší zastoupení žen mohlo nějak ovlivnit podobu politické scény? Pokud ano, v čem? Mělo by to podle Vašeho názoru nějaký dopad i na českou společnost?

Odpověď: Mohlo by vést k obohacení politiky o další pohledy na řešení mnohých problémů, zejména týkajících se běžného života, možná i k větší rovnováze a stabilitě.

Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít? (Zda na kandidátních listinách, kolik procent, zakotvené v zákoně, či ve vnitřních dokumentech stran atd.)

Odpověď:

Země  v demokracii vyzrálejší a zakotvenější pro přiměřené zastoupenížen v politice kvóty asi ani nepotřebují, příkladem mohou být státy skandinávské. Naopak v některých velmi lidnatých demokratických zemích i s dosud velmi tradičním způsobem života, jako je třeba Indie, už dbají na 30%-ní kvótu účasti žen v politických funkcích. Sám jsem se o tom letos osobně přesvědčil, a to i při jednáních s prezidentkou Indické republiky, předsedkyní dolní komory indického parlamentu i předsedkyní nejsilnější opoziční parlamentní strany. Problémem u nás ovšem zůstává, že samy některé ženy již v politice angažované, a to zejména z pravicových stran, ustavení kvót zpochybňují či odmítají. Nepochybně by ženy měly být ve svých snahách aktivnější, ač chápu, že zejména v mateřském věku je  ně angažovanost obtížnější, v řadě případů ovšem i pohodlnější, spolehnou-li se na drtivě mužskou reprezentaci. Ta však potom nemusí naplňovat jejich představy o prioritách života.

Některé politické strany si kvóty stanovily dobrovolně, ale nedaří se je vždy  naplňovat. Navrhoval/a byste nějaká jiná opatření?

Odpověď: Je to jen dokladem, že problém není ani tak v mužském odmítání vyšší angažovanosti žen, ale v ženách samotných.  Možná v jejich sebevědomí, možná v jistém pohrdání správou věcí veřejných na úkor svých vlastních, rodinných a bližších, možná také v určité navyklé odevzdanosti, možná i v pohodlí, kterou dominance úspěšných mužů rovněž někdy poskytuje.

Myslíte si, že jsou i jiné cesty ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Upřednostňujete některou Vy osobně?

Odpověď: Není důvod, proč by měly být cesty a formy participace žen a mužů v politice nějak odlišné.

Máte nějaké připomínky, něco, co byste chtěl/a dodat?

Odpověď:  Problém výraznější ženské účasti na řízení státu či společnosti je hlubší, je biologický, psychologický, sociální, historický. Mnohé lze poznat právě rozborem historie a různých modelů, které se už vyskytly. Matriarchální model byl už dávno a nadlouho nahrazen modelem patriarchálním a ten se teprve velmi pomalu nahrazuje udržitelným modelem genderově vyváženým. Mají k tomu blíže společenství stabilní a hodnotově ukotvenější. Buď tedy země nejvíce sociálně rozvinuté (přitom nikoli nutně ekonomicky nejvýkonnější), paradoxně však i některé tradiční až primitivní kultury.  Moderní civilizace směřuje nyní spíše k výkonovému pojetí, plnému turbulencí, soutěže, konkurence, zápasu. To je samozřejmě zdrojem nerovnováh a nestability. V tomto výkonovém pojetí blaha společnosti jsou pochopitelně muži zvýhodněni již biologicky, fyziologicky, respektive  hormonálně s důsledky ve vybavenosti tělesné i psychické. Jednopohlavní kolektivy jsou však nepřirozené vždy, včetně politiky, neboť kategorie druhu Homo sapiens, tedy člověk je reprodukčně a udržitelně naplňována pouze v  souhře muže a ženy, mužských a ženských principů. Ani společnost, která vyhlíží jako vzdělaná a chytrá nemusí být ještě ve svých cílech a prioritách moudrá. A ta naše českomoravská společnost je navíc zatím spíše jen účelově vychytralá než dlouhodobě chytrá či dokonce moudrá, což se pak projevuje i v genderovém rámci účasti na řízení veřejného života.