Čekával jsem nerad, ostatně jako všichni. Postupně však zjišťuji, že když se čekání hezky uchopí, může to být i zábava. Čekání je inherentní součástí třeba lovu na čekané.  Nebo také na rybách, kdy se na břehu čeká, kdo v kalných vodách zabere.

Praha - V boji s rakovinou by Česko víc než na drahé léky mělo podle předního českého onkologa Jana Žaloudíka spoléhat na prevenci a časné odhalení zhoubné nemoci. Ročně jí v Česku onemocní 60.000 lidí, zemře na ni 28.000.

„Ve zdravotnictví je peněz dost.“ Touto kacířskou větou  uvedl svou přednášku o rakovině a její prevenci známý onkolog prof. Jan Žaloudík. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, Csc. absolvoval v roce 1979 lékařskou fakultu brněnské Masarykovi univerzity.

Předkládám poněkud perverzní povídání pohrávající si pouze s pojmy počínajícími na "p". Pro popis prožitého primitivní plochost psaného produktu postačí. Pomůže pozastavit postupné pozapomínání?

Když prý si všichni nepřiplatíme, hrozí nám omezení zdravotní péče, strašil náměstek náměstků a ředitel ministrů onehdy v televizi. Nevyděsil mě. V omezení neomezeného utrácení totiž doufám, že už konečně někdy.

Teze vyžádaného příspěvku v panelové diskusi na Konferenci CzechMed v Praze 24.3.2010. Absorpční schopnost zdravotnictví, lépe řečeno nemocnictví, je obrovská : 50 000 léků, 500 000 produktů průmyslu medicínských technologií, průměrně 18-měsíční cyklus obměn výrobků do jejich další inovace. Kolik je a bude "dost"?

Ve všech lidských činnostech je důležitá především přiměřenost. Dvojnásob to platí pro zdravotní péči, má-li se udržet její smysl, kvalita, solidarita i etika. Přiměřenost v rozmístění zdravotnických služeb, ordinací i nemocnic, přiměřenost ve vynakládaných prostředcích, v platbách z povinného pojištění nebo přímo z kapsy.

K orientaci v našem již "standardním" tragikomičnu pomáhá standardní zdroj zkušeností, Starý zákon. Po exodu z Egypta, toho či onoho, se ještě tři generace sobě rovných v nerovném terénu Sinaje po čtyřicet let hledají a bloudí.

My všichni lékaři jsme skládali při promoci přísahu. Pomáhat a neubližovat. Teď však ubližujeme. Paradoxně lékaři lékařům. Starší mladším, začínajícím. Na úvod se tedy, prosím, my všichni starší lékaři povinně zastyďme.

Ekonomové učí, že ekonomika v otevřené společnosti má cyklický charakter. Údiv nad vlnovkou je zbytečný, přijdou další krize i další fáze oživení a růstu.