Nepochybně potřebujeme pro poreformní rekonstrukci i pro novou dimenzi veřejného zdravotnictví také zákon o neziskových nemocnicích. Už jsme sice jeden takový zákon měli, ale koaličníci ho zrušili, že nebyl dost využíván. Když se nechce, je to horší než když se nemůže.

Vládní Národní program reforem (NPR) 2013 je formulován opět v duchu zastaralých a mylných představ o fungování trhu ve veřejném zdravotnictví. Z jeho textu je zřejmé, že NPR 2013 nebyl připravován odborníky, kteří by chod a potřeby zdravotnictví v ČR vskutku znali a je s podivem, že byl ministrem zdravotnictví doc. Leošem Hegerem,  problematiky znalým,  takto schválen.

1. Kdo je nebo bude stínový ministr zdravotnictví za ČSSD,

Zatím je touto pracovní, koordinační a nikterak lukrativní rolí pověřen prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., senátor za ČSSD a místopředseda senátního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Ministerstvo zdravotnictví se ještě neotřepalo z otřepané kauzy  IZIP, z poslaneckého nápadu plošných e-receptů, ostatně ani z krachu svých nadstandardů, připlácení za nadlékaře, elektronických aukcí na léky a dalších nekonzumovaných ustanovení, které si do zákonů halasně prosadilo.

Letošním rokem skončíme sedmileté reformní období. Mnohé se v něm podařilo rozložit, máloco nově poskládat. Jsme zpoplatkovaní a zaplevelení neradostmi. Chybí ještě tečka, šlaftruňk na konec mejdanu, valčík na rozloučenou, korunující událost, dárek pro trvalou vzpomínku, mementum reformationis.

Tak jako nic rozumného a řešícího nepřinesly občanům ani zdravotnímu systému ve svých důsledcích Julínkovy neregulačně regulační poplatky, nenese zjevně nic dobrého ani Hegerovo pojetí proměn zdravotnictví cestou nadstandardů a nadlékařů.

Co se lékařům s velkým humbukem a pouze pod tlakem akce "Děkujeme, odcházíme !" přidalo, to se jim teď už bez humbuku a postupně zase ubere.

Musíme si asi postupně zvyknout, že sám reformní pan ministr zdravotnictví Leoš Heger bude postupně reformní opatření svá nebo svého dřívějšího koaličního kolegy Tomáše Julínka opravovat nebo zcela rušit.

Masarykův onkologický ústav patří k rodinnému stříbru veřejného zdravotnictví Brna i celé České republiky. Proto se o něj vždy zajímali a zajímají nejen pacienti a odborníci, ale také různí privatizátoři. Převádět z veřejného majetku do soukromých rukou zařízení úspěšná, vybavená a perspektivní je totiž vždy výhodnější než usilovat o jakákoli jiná.

Ministr Heger počal své reformní zákony opravovat. Nepochybně je třeba ho v tomto úsilí podporovat. Opravný proces je však také třeba bedlivě sledovat, zda napravuje.