Protože v naší rozvinuté demokratické zemi dobrých i horších tradic, vládní rozpočtové odpovědnosti a občanské prosperity stojí občas legislativa a její užívání nad rozumem, je dobré si přeříkat i věci zdánlivě prosté, abychom nebyli vedeni stranou.

Elektronizace zdravotnictví není nápad té či oné vládní nebo poslanecké garnitury v utrápené vlasti, ať už je míněna z nadšení či ve snaze pomáhat bližním nebo jakkoli účelově využít temných sil a zdrojů. Elektronizace zdravotnictví už mnoho let vůkol probíhá, pádí a vyvíjí se.

Vztah ministra zdravotnictví Leoše Hegera k vedení VZP se dlouhodobě vyznačoval až nepochopitelnou nekomunikací s touto jeho hlavní partnerskou institucí, která teď končí exkomunikací předsedy správní rady Marka Šnajdra a ředitele Pavla Horáka.

Nastala doba rušení. Vzrušeni rušením rušíme kdeco. Rušíme nemocniční  lůžka. Rušíme nemocnice malé i střední. Rušíme síť státních nemocnic. Nerušíme sice nemocničky zbytné, ale zato rušíme zdravotní ústavy, dětské ústavy, psychiatrické léčebny, zkrátka státní majetky ve prospěch soukromých a zabraných držav.

Kromě prezidentské  amnestie postihla národ a zejména média  hned v úvodu ještě veselejšího roku 2013 také amnézie, tedy ztráta paměti na to, co vskutku občany a zdravotnictví ještě nedávno loni trápilo a trápit bude.

Už před rokem senátoři upozorňovali, že mnohé části reformních zdravotních zákonů jsou vadné, neprospěšné, nereálné k naplňování a pro život nekonzumovatelné. Že nejsou porodem nového, nýbrž potratem neživotaschopného. Proto také podporu Senátu většina zdravotních zákonů nezískala.

Odpovědi na otázky redaktora J. Černého z internetového Deníku Referendum ze 4.11.2012.

Jak se už každoročně očekává, zdravotní pojišťovny se s nemocnicemi a lékaři na platbách pro příští rok opět nedohodly a jako už  každoročně výši  plateb určuje na poslední chvíli vyhláškou ministr zdravotnictví.

TOP ministr zdravotnictví docent Leoš Heger, nejslušnější a nejposlušnější z ministrů, soudí, že struktura veřejných zdravotnických zařízení je věcí zdravotních pojišťoven, nikoli jeho starost.

Zdravotní pojišťovny měly na sjednávání nových smluv s nemocnicemi celý rok. Cosi připravovaly, asi i taktizovaly, nicméně těžce propásly dobu k rozumnému jednání o jakékoli podstatné změně kdekoli.