Jsouce nyní silově reformováni i v medicínské morálce zatím jsme vodami Rubikonu brouzdali jen
při břehu. Mnozí v naivní naději, že se celí nakonec přece jen nenamočí a budou se jen tak reformně cákat. Bez
nutnosti tok překročit, aby na tu nešťastnou dobu mohli pak brzy zapomenout a vnoučatům se v budoucnu chlubit, že
nekolaborovali s úlety. Mezitím však proběhlo překvapivé zahraniční štábní cvičení s přechodem Rubikonu řeky Moravy na
Slovensko. Podobně jako nevratné překročení Rubikonu provedla v roce 1968 od východu bratrská internacionální
pomoc nám pomýleným, tak aktuální meandr Rubikonu jsme teď cvičně překročili zase my Čechomoravané na východ bratrskou
internacionální pomocí Slovensku. Za sobotního rána byla z nepochybné momentální mentální slabosti velení
dopravena skoro četa maskovaných operatérů v síle třiceti kusů do míst humanitárního ohrožení na Slovensko.
Tamější rebelii, mezitím již urovnanou, že dopotlačí dohoda důstojných nedůstojníků a spřátelené invazní síly
nedůstojných důstojníků. Jako důstojník v záloze, dříve Varšavského paktu, nyní NATO, mohu naštěstí hájit svou
důstojnost hluboko v týlu. Tím spíše, že jsem už z činné hotovosti pro nadbytečnost vyřazen. K takové
humanitární sešlosti mi vlast už naštěstí nevelí pro sešlost tělesnou. Pan premiér v televizi říkal, že Slovensko je
spřátelená země a naši vojenští lékaři provedou internacionální pomoc, aby zabránili v této spřátelené zemi humanitární
katastrofě, hrozící vinou reptání lékařů. Humanismus naší vlády dal za vyučenou lékařskému nehumanismu jak u
spojenců , tak u nás. Přitakali i přitakávající pan ministr zdravotnictví a pan ministr obrany. Tato česká trojka
tak statečně šlápla do čehosi vskutku nevoňavého a určitě si posílila vážnost, zejména
u česko-slovenských zdravotníků. Modrá obrazovka za triumviry připomínala v televizním přenosu modré italské nebe nad
Forum Romanum za římských triumvirátů, když nastaly rebelie a nebylo lze jinak než prokázat statečnost velitelů.
Vzpoury lékařů byly v Římské říši ovšem neznámé, takže otcové evropské civilizace nemuseli řešit dilemata zda přibíjet
vzpurné leč potřebné medikusy na kříže podél Via Apia či zda jako jejich potenciální pacienti jednat. Štábní cvičení
prý nakonec podle pana generála, zahnaného do trapné role ochránce civilní hlouposti, bylo jen zahraničním cvičením
našich operativců, respektive operatérů. Dostavili se totiž na bojiště nadměrně rychle hned jak se v sobotu
vyspali a posnídali, ale přesto už po válce, která se navíc nekonala. Je to trošku neodhad, když rychlost přesunu
vojáků autobusem předstihne rychlost ministerského myšlení. Sami Slováci moudře nedali našim zachráncům humanity na
Slovensku zvítězit českými šikovateli a ordnery se skalpely. Ale zase jsme naše akční představitele aspoň o něco lépe
poznali. Myslím, že sobotní vpád české invazní jednotky v maskáčích s podzimním vzorem přepravené po sobotně
volné dálnici do Bratislavy bělostným autobusem sjednotil bratry Slováky lépe než cokoli jiného. Při
humanitárních katastrofách ve světě se nyní posílají do postižených míst zejména cvičení psi, deky a voda
v plastových lahvích. Věru jsme měli i naší vládnoucí centrále hned po páteční televizní proklamaci české
internacionální pomoci Slovensku poslat psy, deky a balenou vodu. Psy, že jsou chytří a pomohou v řešeních,
kde je potřeba vyšší inteligence. Deky, aby bylo co hodit na ty, kteří se dočista zbláznili. A vodu na žízeň, až naši
bezvládní pohlaváři zpití nevětranou vládní mocí zase vystřízlivějí. Neboť opilost vysušuje. Často i mozek, který by
měl být jako zboží chráněn, aby zcela neztratil na ceně.
PS : Mnohé stran našeho českého civilního zdravotního velení je mi už jasné. Jen nevím, proč jedou chirurgové na zahraniční stáž za bratry chirurgy do nemocnice civilizované spřátelené země v adventním míru v maskáčích. Snad aby se maskoval a nerozpoznali v nich slušně oblečené, byť uniformované lékaře ? Je snad lékař v maskáčích v civilní nemocnici akreditační nebo diskreditační novinka ?Nebo ve skutečnosti vyjeli na Slovensko za odměnu ještě před zamrznutím na ryby a údajná humanitární pomoc byla jen vládní mystifikací ?
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
cz