prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

Tlakový hrnec je spolehlivý přístroj. Když se pod uzavřeným systémem zatopí, stoupne tlak, hrnec sice počne prskat a pšoukat, ale také pod tlakem pracovat ku kýženému cíli. A tak i tuhý kur měkne a pustí šťávu. Dokonce i hubený oškubanec ve varu a pod tlakem vydá stravitelný vývar. Drůbeží vývar je jak známo nemocným ku prospěchu a nasytí i nemocniční zaměstnance. Jde zároveň o postup docela úsporný, vhodný i pro závodní jídelny, v nichž se nikdy o výsledky moc nezávodilo, pokud se strávníci neozvali.

 A tak je  i u nás,  v chuti  uzdravovat zdravotnictví, které z relativních jistot počalo kamsi odcházet. Nepochybně také za přispění fatálního neúspěchu pseudoreformy předchozí, jejíž zneuznaní pohrobci číhají a s chuti zhltnou, co vyprahlé prostředí nabídne. Že se „už teď fakt a vážně “ reformovat začne, to přislíbil ministr, potvrdil premiér a hlídají akčnější lékaři. Sice bych raději hovořil o formování než o reformování, neboť úklid pro obnovení pořádku se u nás doma nikdy reformou nenazýval, ale tom pravém názvu žádoucího procesu to není. Problém je spíše v tom, co si nyní kdo pod reformou či pořádkem představuje. Leckdo do reformy promítne své frustrace i naděje. Četní deklasovaní lékaři, že dostanou po právu svoje a nebudou trvale sponzorovat systém. Nečetní privilegovaní lékaři, že jim to ještě vydrží a nesáhne se jim na vydobyté. Sestřičky doufají, že nebudou rozprášeny rušením pracovišť a lékařskou motilitou. Oranžoví hejtmani jsou v naději, že to ustojí a nenahrají neoranžovým nepříznivcům. Neoranžoví nepříznivci jsou naopak v naději, že budou oranžoví hejtmani v problémech. Nejvyšší velení zase doufá, že  divoké propady způsobí úspornou reformu spontánně a s menší námahou. Chorá veřejnost doufá, že dostupnost zdravotní péče zůstane nedotčena a neutrpí ani kapsa či kvalita. Prodejci doufají, že redukce nákupů nepřinese redukci zisků. A kluci zezadu, teď už zase při chuti, také doufají. A plánují.

     Kluci zezadu buď už nemalou část veřejných zdrojů, určených původně jen pro obecné blaho (commonwealth), ovládají nebo doufají, že ovládnou lépe a více až se bouření přežene. V mediálních zpovědích se z kluků zezadu tradičně objevují jen ti hloupější a vyměnitelní. Ti nevyměnitelní nepochybně začnou vytipované klekající provozy brzy zachraňovat anexemi a nabízet lékařům vyvázaným ze starého nevolnictví lepší nevolnictví nové, ohrady a stáje lákavější. A také přístup na pastvu. Vědí totiž, že delší hladovění  nejen ovečky, ale i berany stejně přitáhne a stříhat kvalitní vlnu  lze trvale  pouze z oveček sytých a neporažených.

Jak učí staroindické texty, poloh a přístupů je několik. Když to nešlo onehdy zepředu přes přímo řízené nemocnice a šiky naivních akademiků, třeba se zadaří z boku či zezadu v opouštěných regionálních državách. Kluci zezadu je tedy metodické označení oněch vždy připravených. Upřímné tiskové deklarace, že ta či ona „finanční skupina X hodlá vstoupit do bílého byznysu“ signalizují, že není zájem o neziskovou veřejnou službu, jen o běloskvoucí byznys. Nejlépe až do postupného vybílení a dalších, už temnějších prodejů bělopodníků dalším připraveným. To vše při dosavadní absenci soukromého zdravotnictví u nás, neboť vlastnění budov, přístrojů a biomasy doktorů a sester (přesně v tomto pořadí významnosti), které běží na pohon povinného zdravotního pojištění, žádným soukromým podnikáním není.  Je pouze pastýřským servisem z veřejných zdrojů, případně vysavačem, mají-li být ve svých nemalých nárocích uspokojeny také ony zástupy zbytných manažerů, dohazovačů, pasáků a dychtivých pseudoakcionářů. Tuzemská zkušenost učí, že četní krizoví manažeři umějí vskutku obratně krizi navodit či prohloubit. Takže potřebujeme spíše manažery protikrizové a rovněž soukromé zdravotnictví skutečné, nakládající se svými, tedy soukromými zdroji, jak investičními, tak provozními. Jenže ochota k platbám v hotovosti, k soukromému investování do soukromých nemocnic a ke skutečnému soukromému podnikání je v této zemi, kromě zkrášlovacích procedur,  velmi nízká, a to i mezi majetnými. Takže kluci zezadu a při chuti stále budou zkoušet vytěžovat zdravotní zdroje veřejné. Jistěže z lásky k bližním. V oněch partách jsou si nesporně bližními a domluví se. Čím nyní hůře ve vykrádaném sektoru veřejném, tím lépe pro budoucnost účtů kluků při chuti.

 Nechť nás  v těchto  těžkých veselých  dobách  potěší aspoň citáty ze Starého zákona.
Ty privilegované vyděsí výrokem : „Neuděláte si bohy stříbrné ani zlaté“ ( Exodus 20,23). Dosud nerozhodné posílí příslibem : „Zešílíš z podívané, na kterou se budeš muset dívat“ (Deuteronomium 28,34). A ty už rozhodnuté vybaví námětem na programové prohlášení :  „Vymýtím ze země tvé kořistnictví“  ( Proroctví Nahumovo  2,14)

 Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.