prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

Je třeba vážit si rady každého zkušeného a moudrého člověka. O to více je třeba si vážit rad Rad sestavených ze zkušených a moudrých expertů. Jako je třeba Národní ekonomická rada vlády známá ve zkratce NERV. Ještě více je třeba si vážit  rad více Rad. Totiž NERVy  máme už dva. Kromě centrálního NERVu  si prý také hejtmani nedávno zřídili svůj periferní NERV, patrně jako Národní ekonomickou radu vyčkávajících. Někteří nervanti  se vyskytují v obou NERVech. Jsou tedy bineurální a mohli by propojovat. Co radí centrální NERV však hlodá ČERV. ČERV je můj pracovní akronym pro českou entropizaci a rozklad vládnutí. Je to místní styl, který nerespektuje ani odborné názory ze svého břehu, natožpak z břehu
protějšího. Nepochybně i každého jedince s vyšší nervovou činností může hlodat červ. Byť jen malý červík pochybnosti, zda má  NERV ve všem pravdu a mají-li dva NERVy  i dvě pravdy nebo jednu pravdu společnou. Myšlenky z centrálního NERVu už pronikly do médií, druhý NERV je zatím tichý. Nemá-li onen hlavový centrální NERV pravdu ve všem, má nepochybně pravdu v mnohém. ČERV, tedy česká entropizace a rozklad vládnutí, se ovšem poněkud švejkovsky projevuje i v tom, že Vláda rady své Rady nebere až tak vážně. Zabývá se jejími doporučeními spíše sporadicky. Ve zdravotnictví jen letmo a až poté, co už si reformní zákony předepíše a prosadí. Případně si občas z NERVu vybere, co se hodí, aby odpovědnost za nepopulární kroky sdílela s odborníky. Z obavy, že rady Rady či Rad vyšumí  a zůstanou zapomenuty, nepromýšleny a nerespektovány, se je pokusím revitalizovat a přeříkat, jak jsem z médií koupil.Ve věci financování systému NERV kupodivu nijak nereviduje náš současný atypický směsný způsob a tváří se jako by šlo vskutku o systém pojišťovenský. Nu budiž, možná to zvenku tak vypadá.  NERV doporučuje reálnou konkurenci pojišťoven a poskytovatelů. Nejsem si jist, že ve veřejném zdravotnictví na zjevný přepych konkurence máme. Levnější a efektivnější než hra na konkurenci je pro zajištění potřebného z veřejných prostředků nepochybně  komplementarita. Dále NERV uvádí tato doporučení : Sjednotit právní základ pro fungování zdravotních pojišťoven se  zohlednění struktury jejich kmenů. Zavést dvousložkové zdravotního pojištění s pevnou nominální částkou a druhou částkou procentní z výše platu. Akcentovat prospektivní úhrady formou DRG v akutní péči pro srovnávání výše úhrad různým zařízením Poněkud romanticky NERV doporučuje i vícezdrojové financování s podílem zdravotnictví na dani z tabákových výrobků i dalších daních. Zde se stát nepochybně NERVu vzpříčí. NERV hovoří také o nutnosti provázanosti mezi poskytováním péče a cílem a o potřebě hodnocení přínosu nákladných léků a metod. Radí optimalizovat kapacity lůžkové péče v počtech i struktuře. Nabádá k opatřením v lékové politice, tedy i v systému stanovení cen léků a úhrad zdravotnických  prostředků  Navrhuje zavést kategorizaci zdravotnických prostředků, pozitivní lékové seznamy, elektronické aukce, elektronickou proskripci léků a projekty typu e-Health.  NERV upozorňuje na problematičnost  našich bariér mezi sociální a zdravotní sférou. V zájmu o přímé blaho nemocných navrhuje odstranění bariér pro přístup k péči, včetně odstranění poplatků chronicky nemocných, limitaci délky placení poplatků za hospitalizaci do 30 dní, kontrolu poskytnuté péče signováním pojištěncem či konfirmací jeho kartou a nutnou alokaci prostředků na skutečné preventivní programy s posílením motivace pojištěnců. Hovoří také o zvláštních programech pro chronicky nemocné. Do okruhu práce zdravotníků a manažerů patří úvahy NERVu zahrnout úhradu za laboratoře a za specialisty do plateb praktickým lékařům pro vyšší kontrolu nad efektivitou služeb, o výkonovém odměňování lékárníků a opuštění marže jako podílu na velkoobchodní ceně léků a také o zvýšení odpovědnosti členů statutárních orgánů s ručením veškerým osobním majetkem. Nedovedu si bohužel realizaci tohoto posledního bodu představit v praxi v zemi, kde nejen formálně odpovědnostní, ale i zjevně kriminálně podezřelé činy zůstávají odděleny tlustou čárou, nezkoumány a nepostiženy. Ministerstvo, které nerespektuje ani své vlastní prosté personální vyhlášky stěží rozšíří svůj právní obzor k návrhům na konfiskace majetku neúspěšných hospodářů.  Také nelze předpokládat, že úplně každý manažer musí mít z platu transparentně našetřeny desítky milionů korun, aby jeho ručení bylo vůbec úměrné míře jeho odpovědnosti a neručil jen chýší s hladovými krky a domácím zvířectvem. Myslet nutno i na čestné a výjimečné.  Tento revoluční návrh NERVu je spíše populistickou úlitbou, v praxi neaplikovatelnou. S většinou uvedených doporučení lze nicméně asi souhlasit, ale s ohledem na obaly, kterými je NERV oddělen od reálného rozhodování je uplatnění NERVového vedení nepravděpodobné. To je rozdíl od přirozené funkce nervů, jejichž lipidické izolační obaly naopak rychlé vedení nervových signálů umožňují, aby se nevybíjely jen tak do okolí. Navíc je organizace centrálních struktur v nervovém řízení  jedince, to nejen člověka, ba i i myši, na podstatně vyšší úrovni než  je provázanost centrálních struktur našeho státu, které podněty z NERVů nevyužívají. Jeden z NERVových ekonomů třeba odhaluje známý fakt, že „ve zdravotním systému by se neměla skrývat podpora malého a středního podnikání v podobě, která umožňuje OSVČ nastavit základy pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, jež vedou k tak nízkým platbám, že v případě zdravotního pojištění nehradí náklady na péči ani o samotné OSVČ, natožpak o jejich rodinné příslušníky“. Nazývá to příhodně „černým pasažérstvím“. (MT 18,2011,A5)  Sympatický poradce ministra zase objevil, že problémem českého zdravotnictví je, že každý se snaží maximalizovat své zisky (MT 18, 2011, A4). Nelze než souhlasit, leč to k oné nynější topkařící pravé cestě nutně patří a patřit bude. Tento problém narůstá s každou další zamýšlenou privatizací a deregulací ve stylu friedmanovsky asociální utopie o ryzím volném trhu ve zdravotnictví. Tedy zejména touha po legalizovaném soukromém zisku z veřejných zdrojů, černé pasažérství části pojištěnců i darebné úniky všech typů jsou zdrojem deficitu, nikoli pouze nárůst cen zboží a zvyšování mezd. A kdože jsou pak sponzoři deficitu? Pacienti svými doplatky, poplatky a příplatky a zdravotníci nezaplacenou prací, žádající od nedobrovolného sponsoringu osvobození. Při hře Vlády a hejtmanů na NERVy nedá lékaři pro osvěžení pyšně nepřipomenout, že také každý z nás občanů má ku pomoci hojnost. nervů.  Dokonce dvakrát dvanáct nervů hlavových a kromě nich bezpočet nervů periferních a vegetativních. Z jejich úžasné schopnosti vést signály a koordinovaně navodit změny si nelze nevzít příklad. Uvnitř člověka je zajisté soulad funkcí zajištěn lépe než soulad mezi lidmi navzájem, o souladu zákonů a praxe nemluvě. Pokud bych byl třeba neznalým cizincem požádán bez NERVů stav věcí velmi stručně shrnout, znělo by to obecně asi takto : Náš systém zdravotnictví léta udržovaný ve snu maxima se teď krizově straší minimem aniž zatím dokáže nastavit stabilnější optimum. Bez vyšší nervové činnosti, možná i NERVové, to půjde stěží. Jen by to měla být činnost více známá, cílevědomá a více respektovaná, nikoli jen plaše tajemná.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.