prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.

                                                                                                         V Praze dne 25. ledna 2011

Vážená paní Sovová,

  vaše petice byla zaslána Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR v prosinci 2010  a byla jím předána k vyjádření senátnímu Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (VZSP) se po odborné přípravě zabýval peticí na svém jednání 19.1.2010 za účasti zástupců Ministerstva zdravotnictví  ČR (MZd)  a dospěl po rozpravě  k jednomyslnému stanovisku :

 Petice se týká problematiky zajištění fyziologických porodů v České republice. Zdůrazňuje hlediska svobodné volby žen, kompetence a autonomie porodních asistentek a psychosociální aspekty.

 Petice nezmiňuje právní odpovědnosti za řešení zdravotních rizik domácích porodů pro matku a dítě  při  možných komplikacích, které se vyskytují u  menší části porodů, kde byl původně předpokládán fyziologický průběh. Je nutno připomenout, že právní odpovědnost podle naší platné legislativy nesou při porodu v nemocnicích stále lékaři, respektive zdravotnická zařízení, za nelékařský porod vedený z vlastní vůle v domácím či jiném prostředí pak matka-rodička a v případě dítěte oba jeho rodiče.

 Odborná i veřejná diskuse na téma domácích porodů a porodnických alternativ probíhá u nás dlouhodobě a vyvíjí se spolu se všeobecně podporovaným vysokoškolským vzděláváním porodních asistentek, zdravotním vědomím české populace, zkušenostmi z modelů porodnictví ve vyspělých zemích, případně také pod vlivem aktuálních společenských impulsů. 

 Petice se nyní náhodně či záměrně objevuje v době hrozících  turbulencí v personálním zajištění zdravotní péče, která může zasáhnout také obory porodnictví a neonatologie. To je pro příznivý vliv petice na dlouhodobou optimalizaci podob porodů spíše nešťastné. Nepochybně existuje v celé záležitosti také aspekt ekonomický, respektive směrování výdělku, které porodnické výkony v té či oné podobě přinášejí.

 Je třeba zmínit, že velmi kritické názory na současný stav porodnictví jsou minoritní. Domácí porod preferovalo jen několik promile žen z oněch zhruba 115 000, které rodily  v ro- ce 2010.

Na výhodách současného systému existuje naprostá shoda v odborné lékařské společnosti  a převažující shoda při spolupráci lékařů s porodními asistentkami. Model porodnictví uplatňovaný v České republice patří k většinovému ve vyspělých zemích. Výsledky prenatální i perinatální péče v České republice patří k nejlepším ve světě.

 Aktualizovaná a otevřená diskuse o diverzifikaci podob porodnictví, informovanost a edukace o možnostech a modelech porodnické péče, jejich výhodách i rizicích, je ovšem ve společnosti  legitimní. Bude se ostatně i dále vyvíjet s novými možnostmi organizačními, personálními, technologickými a ekonomickými a nebude patrně nikdy zcela ukončena. Lze si jen přát, aby do ní více než muži zasahovaly především samy ženy, které již porody absolvovaly nebo které teprve rodit budou. Jak již bylo řečeno, existuje však právní odpovědnost obou rodičů za zdraví dítěte a odpovědnost lékařů za zdraví matky i dítěte při porodu v nemocnici a  na obou se podílejí i muži.

  V obsahu a požadavcích petice lze vysledovat  a řešit tři okruhy problémů :

 1)                Informovanost žen, respektive obou rodičů, o podobách, výhodách, nevýhodách a rizicích porodů nemusí být podle názoru VZSP problémem. Kvalifikovaného poučení se dostává ženám již v přípravné těhotenské fázi od porodních asistentek i lékařů a k dispozici jsou v různých textech i na webu také různé odborné pohledy – viz třeba www.porodnice.cz nebo www.normalniporod.cz. Zástupci MZd uvedli, že MZd neregistruje žádné stížnosti žen na systém porodnické péče v ČR.

2)                Požadavek na zastoupení graduovaných porodních asistentek v poradních orgánech a mezi připomínkovými místy MZd je legitimní a lze jej podpořit . Zástupci MZd na jednání uvedli, že požadavek akceptují a profesní sdružení porodních asistentek již v souvisejících záležitostech je připomínkovým místem.

3)                Jednostranná interpretace požadavku umožnit porodním asistentkám autonomně a v plném rozsahu vykonávat své povolání mohla být oním hnacím motorem diskusí i předmětem sporů v minulosti  a zůstává jimi i ve vnímání cílů současné petice. Podstatou problému z hlediska bezpečí žen a novorozenců je, nakolik vůbec i do budoucna mohou a chtějí porodní asistentky převzít odpovědnost za důsledky možných komplikací porodů, a to zejména ve ztížených a všestranně nezajištěných podmínkách porodů domácích. Lze se právem domnívat, že v tomto aspektu nemusí být shoda ani mezi porodními asistentkami samotnými.

 Naštěstí výrazně převažuje v běžné nemocniční praxi zájem na přímé spolupráci lékařů a porodních asistentek v podmínkách, které rizika minimalizují a dbají na poskytování soukromí a rodinnou  intimity porodu v moderní ústavní péči.  Porodní asistentky jsou u nás váženými vykonavatelkami většiny fyziologických porodů v ústavní péči, v případě potřeby matky či novorozence však lékařsky i technologicky zajištěné.

 Společným cílem celé naší společnosti  je nepochybně bezpečný porod v prostředí pro ženu, dítě a celou rodinu přijatelném a přátelském, které však dokáže na úrovni  doby minimalizovat všechna rizika s porody spojená.

 VZSP bude i nadále podporovat přístup konsensuální, smířlivý, zdravotně i právně bezpečný a všeobecně prospěšný s opatrností k zájmovým skupinám, které by mohly vlastní minoritní zájem vydávat za obhajobu práv jedince či zájem celospolečenský. 

 Pokud snad autorky a signatáři petice aktuálně trvají na obnovení diskuse o změnách porodnické legislativy ČR , lze z  pozice VZSP Senátu PČR  doporučit nejprve uspořádání senátního semináře o současném stavu a perspektivách českého porodnictví, kde by se měly projevit  a vyjasnit všechny aktuální názory na možné modely, a to především s akcentací  postojů, zkušeností  a přání všech žen, k nimž také nepochybně patří porodní asistentky a lékařky.

 S uctivým pozdravem