Vážený pane senátore,
ačkoli naše názory na způsoby řešení problémů zdravotnictví jsou v mnohém rozdílné, nepochybně se shodneme na stanovisku, že občané si zaslouží pravdivé informace. Nemyslím, že do veřejných funkcí máme vstupovat ozdobeni sliby jak bohatý a pestrý život zajistíme všem a všude. Občané už nevěří na různé formy sociálního inženýrství a potřebují především rovná pravidla bez lhaní a rozkrádání veřejných zdrojů. Mají-li zajištěny férové podmínky, postarají se sami o sebe lépe, než by to za ně dokázali politici svými předvolebními vizemi, které se často povolebně rozplynou. Ostatně každá role či funkce má mít svůj začátek i zúčtovatelný konec. Nekonečná péče o občany může občany také nekonečně otrávit.
Aniž mě to těší, musím v zájmu nezkreslované skutečnosti reagovat na druhý bod Tvého volebního programu, zveřejněny na webu, kde vypočítáváš své zásluhy pro onkologii a boj s rakovinou. O této oblasti totiž mnohé vím, neboť jsem v onkologii více než třicet let působil. A to až do vyhazovu pro nadbytečnost, který mi letos v lednu po zveřejnění moji kandidatury naordinoval Tebou bez konkurzu svévolně dosazený a tudíž omezeně legitimní ředitel Vorlíček, nyní již také kandidát na senátora za TOP 09 v městě Brně.
Nabízíme-li všemožné dobré skutky občanům, neměli bychom si je odpírat ani sami mezi sebou. Proto Ti chci pomoci opravit některé informace, aby se přiblížily skutečnosti. Mnohé jsi ani nemusel znát, protože ses celoživotně věnoval jiným oblastem než onkologii a boji s rakovinou. Chápu, že rakovina je zvučné předvolební téma, ale byla tu s námi dlouhodobě a zůstane nadále i po volbách. Navíc nám kromě rakoviny tělesných orgánů přibylo i rakoviny mnohých orgánů státních. K té patří také nesprávné informace, nesprávné závěry, nesprávné ambice a důvěra vložená do nesprávných rukou.
Kladeš si za zásluhu, že jsi nemocným zpřístupnil drahou léčbu bez limitů. Konstatuji, že drahá léčba byla našim nemocným zpřístupněna dávno před Tvojí ministerskou funkcí každodenním úsilím mnohých a o limitech bychom se i s Tebou rádi pobavili spíše na odborných fórech. Kladeš si za zásluhu vytvoření onkologických center a nepochybně je to omyl. Vytváření center je jedním z bodů Národního onkologického programu, u jehož formulace na kongresu UICC v Ženevě v roce 2003 i při dalším prosazování jsem měl možnost stát a mezi spolupracovníky jsem Tě tehdy ani později neviděl. V roce 2005 podpořil program svým podpisem po návštěvě zástupců našeho výboru onkologické společnosti prezident republiky. V létě roku 2006 byla onkocentra ještě za ministra Ratha poprvé deklarována vyhláškou, ač bylo jasné, že k jejich rozvoji bude třeba ještě další kultivační a auditační práce. Tvoji podřízení následně směr řízení onkocenter v roce 2008 spíše deformovali. Kromě několika drahých biopreparátů je dnes onkologická péče stále hrazena ve všech nemocnicích, takže realizaci konceptu specializovaných onkocenter zbývá teprve racionálně dokončit. Kladeš si za zásluhu rozšíření screenigových programů, ale běžely a běží rovněž bez Tvé spoluúčasti. Je pravda, že ji poměrně svévolně povyhazoval některé členy screeningových komisí, aby zavedené programy ministerstvo méně zlobily. Naštěstí si tím však nezablokoval chod úspěšného mamárního screeningu fungujícího včetně auditů dávno před Tvým působením na ministerstvu od rok 2003, ani propracovávání také dříve běžících kolorektálního a cervikálního screeningového programu. Tvoji podřízení náměstci jen poněkud komplikovali projekty, které měly pomoci odborným auditům a propagaci preventivních programů a také proto se prostředky Evropských fondů dosud nevyužívají optimálním způsobem. O tom všem bychom mohli vést rozpravu na odborných fórech a uvítal bych ji. Nicméně vskutku nenapravitelné škody nebyly za Tvého dvouletého působení na ministerstvu, ani poté Tvými pozůstalými náměstky, způsobeny, takže společně můžeme v další rozvoj onkologie a zejména onkoprevence doufat i pro něj pracovat.
Na druhé straně by ses neměl zříkat své nesporné zásluhy o zavedení poplatků, jejichž pravý smysl a určení se snad novému vedení ministerstva podaří stanovit, když už si na ně museli občané i systém zvyknout. Souhlasím s Tvým tvrzením, že poplatky neznamenají reformu a že samotnými poplatky reforma nekončí. Tvoje pojetí reformy však právě s poplatky skončilo a potřebné reformní kroky či spíše kultivaci zdravotnictví budou již provádět jiní a jinak. Říkám to i s lítostí, protože Tvá mise a příležitost byla vnímána jinde v republice jako brněnská, a neuspěla. Říkám to však zároveň s nadějí, že občané i noví organizátoři se alespoň poučili.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
cz