Problémy zdravotnictví ČR nespočívají ve způsobu poskytování zdravotních služeb, jejich kvalitě či dostupnosti, nýbrž v managementu jeho financování. Tkví především v zaujetí spotřebou a v chybění vize dlouhodobé finanční stability. Náprava je možná jen návratem k základním principům řádného nakládání s veřejnými zdroji. Jde především o racionálnější metody distribuce povinné zdravotní daně, nazývané také nesprávně zdravotním pojištěním, na základě kvalifikovaných a permanentních analýz možností a potřeb. Máme sice hodně dat, avšak málo informací z nich vytěžených a využívaných.
Je nutno začít se opírat o tři principy :
1) definovanou síť kvalifikovaných, komplexních a komplementárních služeb nepřesahující možnosti státem vybrané zdravotní daně,
2) kontrolu nad náklady poměřované výsledkem,
3) individuálně vystavený účet jako transparentní obraz sumy nákladů a ceny odevzdané práce i jako zásadní informaci pro konzumenty péče.
Dosavadní rezervy systému autor lze demonstrovat třeba na příkladech z oblasti onkologie, která je významným segmentem potřeb zdravotní péče i spotřeby zdrojů. Stav, kdy překotný konzum působí krizi, je snad ještě příležitostí pro rozum a udržitelnou vizí.
cz